VLÁKNINA

…nás dokáže zasytit, ale nepřibereme po ní ani gram. Lidské enzymy nedokáží vlákninu rozložit na dostatečně malé, a tedy stravitelné jednotky. Proto se nemění na energii a není možné ji kaloricky využít.

Působí v prevenci vzniku žlučových kamenů. Upravuje stolici a odstraňuje zácpu. Při vylučování s sebou strhává toxiny. Obsahuje množství selenu, který působí proti rakovině.

Nejvíce ji najdeme v celozrnných obilovinách, celozrnném pečivu, vločkách, luštěninách, ovoci a zelenině. Ale nenajdeme ji v mase, vejcích, mléčných výrobcích a cukru.

Nejúčinnější vlákninu obsahují otruby, ovesné vločky, jablka a citrusy.

Jako doplněk stravy si ji můžeme zakoupit i v lékárně.

Doporučená denní dávka je 20 - 35 g pro zdravého dospělého člověka.

  TIP      Bio-Chrom potlačuje chuť na sladké. Sám o sobě nevede ke snižování tukových zásob. Společně s ním je doporučováno užívat i Bio-Vlákninu.

 

ZÁKLADNÍ ŽIVINY pro náš organismus

TUKY

... patří spolu s bílkovinami a sacharidy mezi hlavní živiny a jsou také nejvydatnějším zdrojem energie. Nedostatek tuku snižuje imunitu a způsobuje alergii na určitá jídla. Bez tuku tělo není schopno vstřebat některé vitamíny.

 

Tuky mají více jak dvojnásobný obsah kalorií než ostatní živiny. Ty se pak nejsnáze mění na podkožní tuk. Dávejme si pozor na tuk skrytý v potravinách (uzeniny, mléko, sýry, vejce, bílé pečivo, sladkosti, hotové pokrmy, alkohol…)

 

Tuky rozlišujeme na nasycené a nenasycené. Takže jen ve zkratce:
Nasycené zvyšují cholesterol a jsou příčinou srdečních onemocnění. Vyskytují se hlavně v mase, mléčných výrobcích, ztužených tucích, olejích.
Nenasycené v malém množství prospěšné, snižují cholesterol. Dělíme je na složené (rostlinné oleje – slunečnicový, kukuřičný, sojový, řepkový) a jednoduché (ryby, olivy, avokádo, ořechy).

 

Při přípravě pokrmů bychom měli používat olej olivový, slunečnicový, řepkový a kukuřičný. Do salátů na zálivku olivový extra panenský (lisovaný za studena).

 

Odborníci zjistili, že v první polovině dne se tuky převážně spalují. Proto si můžeme k snídani dovolit pečivo i sýr. K večeru se tuky spíše vytvářejí, tak dbáme na to, aby večeře byla lehká a bohatá na zeleninu. V noci je to vůbec nejhorší, živíte pouze tukové buňky.

 

Neexistuje žádný nejlepší tuk, takže s množstvím vždy opatrně.

1 g = 38 kJ

SACHARIDY

… neboli cukry, uhlovodany, glycidy, uhlohydráty.

Potraviny ve kterých převyšuje podíl sacharidů: obilniny, luštěniny, ovoce, brambory a zelenina. Při dietě se těmto potravinám nevyhýbejte, jen dodržujte malé množství.

 

Cukr a výrobky z cukru se snažíme omezit co nejvíce. Z cukru, který tělu dáme si 30 – 40% přemění v tuk. Jako náhražku za cukr můžete použít umělé sladidlo. Nedoporučuje se používat ve větším množství dlouhodobě. Ničí vitamín C v našem organismu a poškozuje játra a ledviny. Pokud pijete jednu slazenou kávu denně, tak si klidně můžete dopřát raději kostku cukru. Obsahuje jen 76 kJ.

1 g = 17 kJ

BÍLKOVINY



… nebo také proteiny, jsou živočišného a rostlinného původu.

 

Tělo je potřebuje pro stavbu buněk, enzymů, hormonů, protilátek apod.

 

Ty živočišné si naše tělo vytvořit neumí, takže mu je musíme dodat. Nejvíce jich obsahuje maso 20%, vejce 12%, jogurt 6,5%, sýry 5 - 30% a mléko 3,5%.

 

Rostlinné bílkoviny najdeme nejvíce v luštěninách, hlavně v sóji 20 – 35%. Ořechy a mandle mají také obsah bílkoviny, asi 20%, ale zároveň vysoký obsah tuku.

V ostatních potravinách je bílkovina velmi nízká.

 

Stejně jako u tuků a sacharidů, tak i nadměrné množství bílkovin si tělo uloží do zásoby jako tuk.

1 g = 17 kJ

MINERÁLKY A MINERÁLNÍ LÁTKY

Minerální vody, nebo také minerálky, jsou vody ze spodních přírodní zdrojů.

Na českém trhu můžeme zakoupit různé značky našich i zahraničních vod. Naše tělo minerály potřebuje, ale jen malé množství. Minerální vody mají různý obsah minerálů, ale v žádné z nich není vyvážen tak, abychom mohli pít pouze tuto minerálku, jak v reklamách tvrdí někteří výrobci.

Při jejich výběru čtěte složení a značky střídejte.


TABULKA minerálních vod a jejich složení
 

 klikněte na tabulku pro zvětšení

 

 

MINERÁLNÍ LÁTKY

... jsou pro lidský organismus velmi důležité. I když jich potřebujeme denně jen velice málo (řádově miligramy či mikrogramy), jsou nepostradatelné. Organismus člověka si je nedovede sám vytvořit. Musíme mu je dát spolu s potravou a nápoji, případně prostřednictvím doplňků stravy.

 

Sodík Na Natrium
    Má za úkol žovat rovnováhu vody v buňkách a okolo buněk. Je důležitý při přenosu nervových a svalových signálů. Je také stavební látkou kostí.
    Nedostatek sodíku patří mezi vzácné stavy, může k němu dojít při silném pocení. Může nastat dehydratace, trávicí potíže, bolest břicha, ztráta hmotnosti, poškození nervů, bolest hlavy, nízký krevní tlak, bušení srdce, deprese.
    Nadbytek soli zadržuje více vody v těle a zabraňuje vylučování odpadních látek z organismu. Přemíra způsobuje vysoký krevní tlak a zvyšuje riziko onemocnění cév. Může vést k poškození ledvin a jater, kde se hromadí.
    Denní příjem je doporučen mezi 0,45 - 2 g.
 

Draslík K Kalium
    Draslík se nachází ve většině potravy a je v ní zastoupen v potřebném množství. Zajišťuje prakticky veškeré funkce v lidském organismu.
    Při nedostatku draslíku může dojít až k poruchám srdečního rytmu, ale také může způsobit nadměrnou únavu, nespavost, nízkou hladinu cukru v krvi, svalovou ochablost a bolestivé větry. Nejlepší zdroj draslíku je banán a pomeranč (i čerstvý džus).
    Nadbytek se projeví typickým brněním v končetinách, pocity slabosti a citliví jedinci mohou pociťovat i průjem a zvracení.
    Doporučená denní dávka je 2 - 5,5 g. Pozor dávky nad 25 g jsou toxické!
 

Hořčík Mg Magnesium
    Má vliv na mnoho důležitých funkcí. Zajišťuje snížení krevního tlaku, omezuje srdeční arytmii a rozšiřuje tepny. Hořčík také uvolňuje svaly při dlouhodobém zatížení, čehož využívají nejčastěji vrcholoví sportovci. Dále zlepšuje paměť a myšlení, zmírňuje menstruační potíže při menopauze – zejména křeče.
    Mezi nejznámější projevy nedostatku řadíme předčasnou ztrátu zubů, jejich křehkost a vyšší kazivost, špatný vývoj kostí, pomalé hojení zlomenin, podrážděnost, únavu, nepravidelný tep, nespavost, svalové křeče a žaludeční vředy.
    Při nadbytku hořčíku dochází ke snížení krevního tlaku. Při předávkování se jedná o silný průjem a nevolnost.
    Doporučené denní dávkování činí u dospělých 280 - 400 mg (0,28 - 0,4 g).
 

Vápník Ca Kalcium

    Vápník je nejdůležitější pro svůj vliv na stavbu, pevnost a vývoj kostí a zubů. Ovlivňuje i činnosti veškerých svalů, podporuje činnost nervů, zmírňuje poruchy trávení a uplatňuje se i při srážení krve a regulaci srdečního rytmu.

    Nedostatek vápníku není dobrý. Projevuje se zubními kazy, odvápněním kostí, zvýšenou dráždivostí a křečemi ve svalech, bolestivou plynatostí, nervovým napětím, nevrlostí, nespavostí a neschopností uvolnit se. Další projevy nedostatku vápníku jsou těžké bolesti v zádech a časté uvolňování zubů (paradentóza). Zdrojem vápníku je především mléko a mléčné výrobky.

    Vápník není přímo toxický, ale při pravidelných vysokých dávkách (cca 2,5 gramu denně) může dojít k takzvanému zavápnění organismu, které se projeví například ledvinovými kameny.

    Doporučená denní dávka je mezi 0,8 - 1 g. Dospívající lidé a těhotné ženy o 50% více.

Jód I Iodum
    Zdrojem jodu jsou především mořské ryby, játra, mléko a další potraviny.
    Nedostatek jódu vede ke zvětšení štítné žlázy. Může být také příčinou zpomalených reflexů, zhoršené paměti, apatie, depresí apod.
    Doporučený příjem jodu pro dospělé je 150 µg (těhotné a kojící matky 200 µg).

Železo Fe Ferrum
    Hlavním zdrojem železa v potravě je maso, především vnitřnosti jako játra, srdce a slezina. Zdrojem železa jsou ale i luštěniny, listová zelenina, houby a některé ovoce, například jahody.
    Železo se podílí na transportu kyslíku z plic do tělesných tkání, je tedy dobré pro správné dýchání. Podporuje hlavně tvorbu červených krvinek.
    Nedostatek se nazývá chudokrevnost nebo anémie. Mnoho železa mohou ztratit ženy při porodu, ale také při běžné menstruaci. Projevuje se únavou a narušenou imunitou.
    Při nadměrném předávkování hrozí otravy železem: krvavé průjmy, zvracení, genetické poruchy.
    Doporučená denní dávka je 20 mg.