VITAMÍNY

... jsou látky, které spolu s bílkovinami, tuky a sacharidy, patří k základním složkám lidské potravy, jsou nepostradatelné. Organismus si, až na výjimky, nedokáže vitamíny sám vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy.

 

Základních 13 vitamínů

Rozpustné v tucích

•  vitamín A (retinol)

•  vitamín D (kalciferol)

•  vitamín E (tokoferol)

•  vitamín K (fylochinon)

Rozpustné ve vodě

•  vitamín B

o   vitamín B₁ (thiamin)

o   vitamín B₂ (riboflavin)

o   vitamín B₃ (niacin)

o   vitamín B₅ (kyselina pantothenová)

o   vitamín B₆ (pyridoxin)

o   vitamín B₉ (kyselina listová)

o   vitamín B₁₂ (kabalamin)

•  vitamín C (kyselina askorbová)

•  vitamín H (biotin)

Není třeba je vyhledávat v lékárnách, ale v pestré stravě. Budeme-li do svého jídelníčku více zařazovat ovoce, zeleninu, zelené saláty, luštěniny a obilniny, nebude třeba utrácet vysoké částky za pilulky.

Pokud jste zdraví a cítíte se dobře, vyhněte se nadměrnému požívání vitamínových prášků. Tělo nadbytek stejně bez užitku vyloučí. V období podzimu a zimy můžeme zvýšit příjem vitamínů, pomohou při prevenci nachlazení a zmírňují deprese.

V určitých situacích si můžeme dopřát přísun těchto vitamínů:
vitamín C – po nemoci nebo jako prevenci v chřipkovém období
vitamín B – při zvýšené spotřebě alkoholu
vitamín D – pro správný vývoj dítěte

Vitamín A - retinol

Je nutný pro tvorbu rodopsinu, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k šerosleposti.

Vitamín A naleznete buď v živočišných potravinách, jako jsou játra a mléčné produkty, nebo ve formě provitamínů přítomných v zelenině a ovoci, zejména v mrkvi, petrželi, rajčatech, špenátu či meruňkách a dalších druzích zejména oranžového  a červeného ovoce.
 

Vitamín B 

B-komplex je souhrnné označení pro vitamíny skupiny B. Jsou nezbytné pro správné fungování metabolismu. Hlavním zdrojem vitamínů skupiny B jsou kvasnice, maso, sýry, celozrnné obiloviny (také jáhly), luštěniny a ořechy.

Vitamíny rozpustné ve vodě (právě vitamín B) si tělo na rozdíl od vitamínů rozpustných v tucích nedokáže, až na jednu výjímku představovanou vitamínem B₁₂ , ukládat do zásoby a jejich přebytek je z organismu vylučován. Tělo vitamín B spotřebovává a je třeba zajistit pravidelný stálý příjem.
Pro pány a milovnice chmelového moku: pivo sice obsahuje vitamíny skupiny B, z medicínského hlediska lze ovšem doporučit pouze 1 malé denně!
 

Vitamín B₁ - thiamin

Vitamín B₁ působí příznivě na nervový systém a proti únavě.

V malém množství je přítomen v potravinách rostlinného i živočišného původu. Bohatým zdrojem jsou neloupané obiloviny, maso, pivovarské kvasnice, med a ořechy.
 

Vitamín B₂ - riboflavin

Zvýšenou potřebu vitamínu B₂ mají lidé, kteří jsou léčeni antibiotiky, lidé trpící onemocněním štítné žlázy, celiakií, cirhózou jater nebo cukrovkou.

Dobrým zdrojem vitamínu B₂ jsou kvasnice, játra a ledviny. Dále je obsažen i v mléce, ve vejcích, ve vepřovém a hovězím masu, v rybách, v tvarohu, v kakau a v ořeších.
 

Vitamín B₃ - niacin

Vyšší potřeba niacinu je u lidí s onemocněním ledvin, při horečkách, infekcích, v těhotenství, při kojení, ve stáří, při zvýšené psychické a fyzické námaze, při konzumaci velkého množství sladkostí a alkoholu,  při kouření a také při vedrech, mrazech a znečištěném ovzduší.
Vitamín B₃ se doporučuje přijímat současně i s ostatními vitaminy skupiny B, protože tyto vitamíny se ve svém působení na organismus vzájemně doplňují.
Niacin se vyskytuje v mnoha potravinách rostlinného i živočišného původu. Dobrými zdroji niacinu jsou pivovarské kvasnice, játra, tuňák, krůtí maso, semena slunečnice, fazole a hrách. Je přítomen v mléce, vejcích, listové zelenině, brokolici i mrkvi.

 

Vitamín B₅ - kyselina pantothenová

Vitamíny B5 pomáhají regeneraci buněk včetně vlasů, nehtů a kloubů.

Název pro kyselinu pantothenovou pochází z řečtiny a znamená „všude se nacházející“; vitamín B₅ se skutečně nachází v mnoha potravinách rostlinného i živočišného původu, především v mase a vnitřnostech, celozrném pečivu a luštěninách.

 

Vitamín B₆ - pyridoxin

Pomáhá stabilizovat menstruační cyklus u žen a zároveň podporuje funkci vitamínů B₁ a B₂. Zmírňuje únavu, urychluje regeneraci a napomáhá růstu svalů. Působí pozitivně na psychiku člověka při tělesné zátěži, rovněž tak při depresivních stavech.

Dobrým zdrojem vitamínu B₆ jsou játra, vepřové maso, makrely, vejce, droždí, banány, brambory, zelí, špenát, kapusta, zelenina, avokádo, mrkev, ořechy, obiloviny a celozrnný chléb. 

 

Vitamín B₉ - kyselina listová

Kyselina listová se doporučuje ve zvýšeném množství užívat během těhotenství, nejlépe však již tři měsíce před samotným otěhotněním.

Přirozeně přijímáme tento vitamín především z listové zeleniny, dále pak z kvasnic, vnitřností, obilnin a luštěnin.

Vařením se jí však zničí až 95 %. Odborníci proto doporučují užívat kyselinu listovou ve vitamínových doplňcích, kde je vstřebatelnost do organizmu až 100%. Vstřebatelnost kyseliny listové přijímané v potravinách je zhruba 50%.

 

Vitamín B₁₂ - kabalamin

Vitamin B₁₂ je důležitý především pro správnou funkci krvetvorby, podílí se na syntéze DNA a ATP a je nezbytný pro správnou funkci nervového systému.
Správný přísun potřebného množství vitaminu B₁₂ do organizmu zlepšuje paměť, podporuje koncentraci a snižuje riziko vzniku srdečních chorob.
Hledejte hlavně v živočišných produktech, jako je maso, vejce, mléko a mléčné výrobky. Ve velkém množství je obsažen v játrech, ledvinách a srdci.

Vitamín C - kyselina askorbová

Nedostatek tohoto vitamínu vede ke snadnému vzniku infekčních onemocnění a způsobuje různé formy poruch kardiovaskulárního systému a dokonce i nádorových nemocí. Naopak pravidelný přísun vitamínu C zabezpečuje dobrý psychický a fyzický stav člověka. Podporuje také růst vaziva a chrupavek.

Kyselina askorbová je nezbytná pro tvorbu kolagenu. Bude-li chybět, budeme stále více vystavení nejen procesu stárnutí a vzniku vrásek, ale i nemocem, neschopnosti rychlého hojení ran, bolestem páteře, zánětům šlach, zánětům tlustého střeva a revmatismu.

Z rostlinných zdrojů je na vitamín C velmi bohatý šípek a rakytník, dále např. citrusy nebo černý rybíz, růžičková kapusta, kiwi, brokolice, červený rybíz, papája, zelí, květák, brambory, rajčata, papriky, jahody, špenát, brusinky.

 

Vitamín D - kalciferol

Vitamín D je důležitý pro správné fungování imunitního systému. Dlouhodobý nedostatek vitamínu D je prokazatelně spojen s vyšší náchylností k tzv. akutním respiračním infekcím a chřipce. Tento vitamín je rovněž důležitý v různých imunodermatologických procesech (léčba lupénky kalcitriolem).

Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření. Syntéza působením slunečního záření by měla stačit na pokrytí až 80 % denní potřeby, v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období.

V potravinách se nachází v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce.

 

Vitamín E - tokoferol

Nejvýznamnějším antioxidantem v těle je vitamín E. Chrání tělo před působením škodlivých radikálů a odbourává škodliviny z jater. Vitamín E zvyšuje sexuální výkonnost a plodnost, podporuje hojení ran, zpomaluje stárnutí pleti, působí jako prevence onemocnění srdce a cév, reguluje hladinu cukru v krvi a pomáhá při zdravotních komplikacích v období menopauzy. Tento vitamín prospívá správnému průběhu těhotenství.

Nedostatek vitamínu E v těle může být příčinou rozvinutí Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby, způsobuje neplodnost a předčasné porody, epilepsii a celou řadu dalších komplikací včetně oslabení obranyschopnosti organismu.

Je obsažen v oleji z pšeničných klíčků, másle, mléce, burských oříšcích, sóji, salátu a v mase savců.

 

Vitamín H - biotin

Biotin v našem těle funguje jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité. Slouží k látkové výměně tuků a bílkovin. Podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle. Účastní se při tvorbě mastných kyselin, které jsou součástí stěny každé buňky.

Jeho nedostatek může vyvolat změny na pokožce a nervové poruchy.

K nejbohatším a nejčastějším zdrojům, ve kterých biotin přijímáme, patří žloutky, mléko, kvasnice, játra a ledviny.

 

Vitamín K - fylochinon

Vitamín K se podílí na tvorbě srážecích faktorů a tím má vliv na správné srážení krve. Dále je nezbytný v procesu mineralizace kostí, buněčného růstu a metabolismu proteinů cévní stěny.

Hojně se vyskytuje v zelenině, zejména listové, mléce a mléčných výrobcích, mase, vejcích, obilovinách a ovoci.